V prvním zápase se na nás domácí vrhli hned od začátku, navíc posíleni několika hokejisty z pražské Slavie (škoda, že když mají o hokejbal zájem, nemohou pomoci u nás a radši hrají ve Vlašimi...). Rozdíl v kvalitě obou mužstev byl více než zřejmý, přičemž se od počátku hrálo více méně na jednu bránu. Opět byl u nás největší problém v pohybu hráčů. Kluci se znovu přesvědčili, že bez běhání to nepůjde a kdo nebude chtít běhat, nebude moci vůbec hrát. Skóre tak postupně narůstalo a zastavilo se až na cifře 14 pro domácí.

Druhý zápas se od počátku nevyvíjel tak jasně jako ten první, když se soupeři dlouho nedařilo skórovat. Bohužel, obraz hry byl však velmi podobný, když jsme na bránu domácích vystřelili maximálně třikrát za celý zápas. Po první třetině jsme však drželi nadějný výsledek 0:1. Ve druhém dějství nám však uštědřil soupeř další 4 góly, v závěrečné třetině dalších 5. Paradoxně se nám také podařilo vstřelit branku, když se Davidovi Slavíkovi podařilo od modré čáry překvapit brankáře. Konečný výsledek 10:1 nakonec odpovídal průběhu hry a můžeme být ještě rádi, že oba dva naši brankaři předvedli několik pěkných zákroků a nedopustili tak ještě vyšší „příděl“.

Autor: Lukáš Ptáčník