Šampionát ve Villachu skončil, stali jste se vicemistry světa, jaké jsou vaše dojmy a pocity?

L. Hradecký: Zdravím všechny co nám drželi palce a všem děkuji. Šampionát skončil a moje dojmy jsou samozřejmě jen a jen pozitivní. Turnaj jsem si osobně hodně užíval a tak krásné prostřední jako ve Villachu jsem zatím nezažil.

J. Kruček: Jsem velice rád, že jsem nakonec mohl reprezentovat a hrát na MS, byla to pro mě čest a radost v jednom. Byla to týmová spolupráce a parta, která se vytvořila, mluvila za vše. Stříbro je pro nás velmi cenný kov, i když cesta k němu byla trochu jinačí než jsem zvyklý (pozn. odpověď níže – na MS odcestoval před utkáním se Slováky).

Luďku, v utkání s Německem si dal dvě branky a na jednu přihrával, znamenalo to tedy, že jste si se svými spoluhráči z útočné řady začali více rozumět?

L.Hradecký: Myslím, že jsme si rozuměli dobře i před utkáním s Německem, akorát nám chybělo více štěstí.

Tvoje druhá branka proti Německu, podle zpravodaje z  „onlajny.cz“  vzbudila úsměv, můžeš popsat, jak k ní došlo?

L.Hradecký: Pokud si dobře pamatuji tak jsme hráli oslabení, Jarda Liška vyhodil míček přes celé hřiště do rohu, kam za ním běželi 2 hráči z Německa. Cítil jsem, že mám na to míček vybojovat, tak jsem přeběhl celé hřiště a v rohu bodyčekoval protihráče, tím jsem vybojoval míček a snažil se přímočaře postupovat k brance. Plácnul jsem do toho bekhendem, vypadalo to, že gólman má vše pod kontrolou nicméně se míček dokutálel až za brankovou čáru. Chyba byla, že jsem nepřihrál úplně volnému Jardovi, který by střílel do prázdné branky. Hlavně, že to tam spadlo.

Jirko, ty jsi do dějiště mistrovství světa  za týmem odcestoval před utkáním se Slovenskem, bylo pro tebe těžké zapojit se do kolektivu a jaký byl vlastně důvod tvého povolání do týmu?    

J.Kruček: Ano, bylo to trochu víc narychlo, ale víceméně jsem to zvládnul bez větších problémů. Do Villachu jsem dorazil cca. 3 hodiny před zápasem se Slovenskem a ihned se zapojil do přípravy na zápas. Kluci mě vzali mezi sebe okamžitě, takže jsem si za chvíli připadal, že jsem s nimi už od začátku. A co se týče mého povolání do dějiště mistrovství světa tak to bylo, zapříčiněno zraněním spoluhráče už z předešlého tréninku, já jsem tedy  doplnil kompletní lajnu.

Na šampionátu vašich mladších kolegů  z U16 a U18, které se uskutečnilo před pár týdny v Mostě, se vedly diskuze nad výkony rozhodčích, co rozhodčí ve Villachu?

L. Hradecký: U této otázky bych mohl být hodně kritický. Myslím, že výkony rozhodčích připomínaly houpačku, jednou nahoře a jednou zas dole. Já osobně to pocítil na vlastní kůži proti Rakousku.

J. Kruček: Neslyšel jsem o výkonech rozhodčích v Mostě, ale z mého pohledu to bylo opravdu individuální pískání. Jedni nechali dohrát střet, druhý zase pískali sebemenší náraz. V extralize chlapů jsem si zvykl na větší důraz a tvrdší hru a tohle se ve většině utkání na MS pískalo jako faul.  O přesilovky a oslabení v utkáních tedy nebyla opravdu nouze.

Prohrát finále může být pro hráče nejprve zklamáním, jak si dnes ceníte stříbra z mistrovství světa a vlastně neoficiálního zlata z Evropy, byla Kanada opravdu tak těžkým soupeřem?  

L.Hradecký: Rozhodně jsem necítil zklamání, ba naopak byl jsem šťastný. Samozřejmě mě to mrzelo, zlato bylo jen krůček před námi, ale později se ukázalo, že Kanada byla spíše skokem než krůčkem. Po 8 letech se U20 dostala do finále a to je krásný úspěch. Děkuji za rozhovor a Vaši gratulaci.

J.Kruček: Stříbro z MS U20 beru jako cenný kov. Když jsem ještě k tomu slyšel před finále, že po osmi letech bojujeme o zlato, tak jsem měl o to ještě větší chuť si ho zahrát. Kanada byla opravdu velmi kvalitní soupeř, který si dokázal poradit ve všech situacích a jejich přesné přihrávky a rychlé kombinace se zakončením do brány mě udivovaly. Pokusili jsme se držet co nejdéle vyrovnaný stav nebo vstřelit branku, ale bohužel tlaku Kanady jsme vzdorovali až do 14 minuty. Ve druhé třetině už rozhodli o  svém úspěchu, když se k tomu přidá brankář, který chytal opravdu velmi dobře tak Kanada vyhrála MS U20 ve Villachu zaslouženě.

Luďku a Jirko děkuji za kratičký rozhovor a gratulujeme k zisku stříbra.   

T.Smutek(5)